Únor 2013

Potřebuju pauzu.

10. února 2013 v 19:27 | T.
Dobře, vím, že jsem si strašně plánovala, jak se na blog vrátím, zase budu psát takový ty "deníčkový články" a tak, ale..
ALE prostě to nejde. Alespoň ne teď.
Nejspíš se pokusím objevit kouzlo papírovýho deníku (Dodnes se mi to nepovedlo ;)) nebo si s psaním dám prostě pauzu. Ostatně jako s více věcma. Na druhou stranu mám jistotu v tom, že k psaní se vrátím. K tomu ostatnímu už asi ne.. Ale to je jedno.

Pokud mě někdo budete chtít nějak kontaktovat, pište na facebook..

8.2.2012 | ...

8. února 2013 v 17:36 | T.
17ac0c25b77a47c192a6600ec89309a4_large
Mám strašně ráda tenhle obrázek.. :))

Krásný odpoledne..
Jo, vím, že jsem strašně dlouho nenapsala. Zase..
Strašně se mi nechtělo.. A vlastně tak celkov jsem neměla náladu na nic jinýho, než sebou plácnout ke knížce nebo k PLL..
Takže tak..
No, jinak..
Mám se fajn, kdybyste se náhodou ptali.. :)

A pak jsem taky ještě nemocná, mimo jiný ;) Tak nemocná, že jsem dneska zůstala celý den ležet v posteli a do školy jsem prostě nešla.. Přestože pátky mám docela ráda.
Včera jsem si ještě plánovala, že bych teoreticky mohla zůstta doma, ale byla jsem si skoro jistá, že do školy dneska nakonec půjdu. No, nakonec jsem nešla.. Po tom, co jsem ráno zjistila, že mluvím.. Vlastně spíš nemluvím.. ;)
Takže se celý den povaluju v posteli, čtu si (Mám rozečtené Nezbytné věci od Kinga a je to vážně skvělý! :), dokonce jsem zkoukla 2 díly PLL a taky jsem se stala závislou na We Heart It :D
No a vzhledem k tomu, že pořád nemluvím, prostě to nejde.. Mě čeká víkend v podobném duchu :) A to je docela fajn, ne? :) :D

Mimochodem.. Asi náhodou někdo nepoužíváte wordpress, že ne??

2.2.2013 | Daddy, I love you!

2. února 2013 v 15:49 | T.
205653_370735273024587_705493924_n_large
.. Skvěle vystihuje moje aktuální rozpoložení..

Zasloužila bych nafackovat.. Vážně.
Včera v noci jsem odepsala na tu smsku, jak jsem se možná zmínila. Spíš asi nezmínila. No to je jedno.
Každopádně se stalo to, čemu jsem se chtěla vyhnout - dlouhý (vážně dlouhý..) řešení našeho (teď už 100% bývalého) vztahu-nevztahu přes smsky. Bylo to strašný. Strašně strašný.
Na druhou stranu.. Konečně mám jasno.
Mimo jiný díky tátovi. A jeho nočnímu vyjídání ledničky, který jsem po něm zdědila :D .
Potkali jsme se nad zmrzkou a já jsem mu všechno vyklopila. Skoro všechno. Naprostou většinu. Jenom takový ty detaily jsem si nechala pro sebe.. ;)
Řekl mi, že se na to mám vykašlat, že ten dotyčnej ještě očividně není připravenej na nějakej trochu vážnější vztah a že polibky a objetí nejsou všechno.. Na mluvení prý taky hodně záleží.
Když jsem prohodila, že jsme spolu za celý ten týden prohodili pár vět a že si "on" nevím jak dlouho myslel, že s ním jsem z donucení, taťka prohlásil, že jestli se mu ten dotyčný někdy dostane do ruky, rozbije mu hubu..
(Díky bohu jsem se nezmínila, kdo to byl. Jo, BYL. - Jsem na něj naštvaná, uražená kvůli tomu, jak povrchní si myslel, že jsem a tak.. Proto ten minulej čas. Tipuju, že to na pěkně dlouho/ na pořád? už bude jenom ten minulej čas..)

Během toho rozhovoru jsme snědli obrovskou krabici zmrzky a teď nemůžeme mluvit. Ani jeden. :D Tudíž jsme doma, já v posteli, taťka mi ráno přivezl zásobu čajů (Takové ty nové "zimní" pickwicky :)) ) a je to fajn.. :)
Už jenom ten pocit, že vím, že teď pěkně dlouho žádný vztah (jiný než jen kamarádský) nechci, je strašně fajn.. :)
No, mimo jiný mě chytla uklízecí mánie.. Většina oblečení voněla jeho voňavkou, takže jsem většinu skříně vyprala, smazala "naše" písničky, smsky, konverzaci na facebooku..
A doufám, že v pondělí už budu schopná vylézt z domu a z postele.. :)

Zkrátka.. Jediný muž v mém životě teď na pěkně dlouho bude táta.. :)
(Zmínila jsem se už někdy, jak strašně moc ho mám ráda?
.. Strašně moc..! :))

1.2.2013 | .. when you know, that it is the end..

1. února 2013 v 15:50 | T.
Tumblr_mhi9jgkkkj1riju7qo1_500_large
Jo, rozešla jsem se s ním.
Proč?
Protože jsem kráva. Řekněme si to narovinu..
No, vzhledem k tomu, že teď už s tím nic neudělám, nemá smysl to řešit.
Jediný, co musím udělat je to, že se v tom přestanu šťourat, přestanu přemýšlet, co by kdyby.. Prostě celkově přestanu přemýšlet o věcech, který s ním nějak souvisely. A už nikdy si ic nezačnu se spolužákem!
Jo, já vim, že jsme spolu byli týden. Přesně. Takže vlastně "za ten týden se toho nemohlo tolik změnit" (Jak "mile" pronesl člověk, který se staršně rád nazývá mým "nejlepším kamarádem". Dovolte mi se zasmát. )

Je mi blbě. Jenom nevim, jestli spíě psychicky nebo fyzicky.
Asi obojí..

Půl hodiny jsem už měla sedět s jedním známým v kavárně. Nesedím. Očividně.
(Ne, nemělo to být rande, i když on to tak bere. Jen kafe. Za to, že se mi podíval na DVD, který jsme potřebovali na filmovou noc, kterou jsme pořádali ve škole a který nefungovalo. Trval na tom, že zjistí, co by s ním mohlo být, ale musím s ním jít na kafe.)
Takže tak.
Navíc, v 5 jdeme s tátou, jeho známýma a jejich "dětma" (dobře.. "děti" v mym věku..) na bowling. Tam se mi taky nechce. Ale musím. Slíbila jsem to. A zrovna tátovi nechci ničit večer. Jako jeden z mála do mě neryje, abych mu řekla, co se stalo. Prostě mě nechává být, ale je zlatý. Přestože jsem an něj nepříjemná, trpělivě mi nosí do postele jídlo, který nejim, vaří mi čaj a zásobuje mě čokoládou...
Jediný, co mi tak trochu důrazněji doporučil bylo, abych si konečně už zapnula mobil. Nezapnu. Nutně potřebovat ho budu v pondělí a do pondělí času dost..